Obsah
  1. I. Úvod (30m)
  2. II. Reportáž (60m)
  3. III. Vyprávění příběhu (30m)
Resources

Základní manuál

Jak vést rozhovory pro reportáž zaměřenou na řešení?

Tradiční žurnalistika učí novináře zabývat se pěticí obvyklých otázek: kdo, co, kdy, kde, proč. To jsou samozřejmě základní stavební kameny každé investigativní práce, ať už informujete o setkání Klubu rodičů a učitelů nebo o leteckém útoku.

Pokud ale novináři zkoumají dopad a možnosti reakcí na společenské problémy, je zásadní, aby překročili hranice základního zpravodajství a zabývali se podrobnými aspekty toho, jak dochází ke změně.

Předpokládejme, že téma už jste trochu prověřili, abyste ho mohli nabídnout (viz sekce o prověřování a nabízení příběhu zaměřeného na řešení), a přichází čas na rozhovory s širokou škálou zainteresovaných osob – těmi, kdo řešení schvalují, kdo jsou jím přímo ovlivněni, s kritiky, sponzory, akademiky a dalšími. Když se na tyto rozhovory připravujete, zvažte pár nových otázek, které můžete různým odborníkům položit.

Místo „Kdo to provedl?“ se ptejte „Jak na to?“

V žurnalistice zaměřené na řešení nezáleží nejvíc na dobrých a špatných vlastnostech hlavní postavy, nýbrž na přenositelné zkušenosti, kterou můžeme objevit v jejím jednání. Jak dosáhla malá organizace revoluční změny ve způsobu, jakým město recykluje odpad? Jaké postupné, systémové kroky podnikla? Jaká poučení si z toho můžeme vzít?

Je nezbytné, abyste zevrubně prozkoumali i ty nejmenší detaily postupů, které lidé používají, když proměňují skvělé nápady ve skutečné a měřitelné úspěchy. Někdy tím možná upozadíte své aktéry – a oni na to nemusí být zvyklí. Pátrejte dál! Při získávání nejdůležitějších informací musíte být velmi pozorní, protože váš zdroj může některé opravdu podstatné podrobnosti přehlížet. Jen pokud sami pochopíte skutečnou podstatu dané reakce, dokážete vysvětlit, proč funguje (nebo nefunguje), a předat tyto znalosti svým čtenářům.

Kromě otázky „Jaké jsou výsledky?“ se ptejte také „Na jakých parametrech nejvíc záleží a které to jsou?“

Organizace vás mohou zahrnovat měřitelnými údaji celé hodiny, ale pokud ty údaje nepředstavují hlavní parametry změny, mohou jen odvádět vaši pozornost.

Kromě otázky „Co na to říkají odborníci?“ se ptejte také „Co na to říkají lidé, které tento model přímo ovlivňuje?“

Pokud je to jen trochu možné, mluvte kromě tradičních odborníků (think-tankových specialistů, profesorů a uznávaných kapacit) také přímo s lidmi v terénu.

Místo „Funguje to?“ se ptejte „V jakých ohledech to má úspěch a v jakých to naopak selhává?“”

Společenská změna je složitá záležitost. Způsob, jakým o ní přinášíme informace, by tuto složitost měl odrážet.

4 Komentáře

  • Sophie Fung

    Okay, that's when my French side comes in, I taught my (high school) students Who/Where/Where/What/How(long/many/much) before analyzing the why(s).

  • Mary Agoyi

    Policy makers mostly, often skip or tend to forget, or rather, overlook, how people are affected first hand by models created. This really needs to be discussed for a way ahead.

  • Sallu Kamuskay

    Nice, thanks

  • Chidindu Mmadu-Okoli

    Good to know. I love the 5WH interview format, but I am glad to learn that the H is key to obtaining substantial information for a solutions story.

Resources

„Identifikovali jsme téma a zaměřili reportáž na jedince, kteří názorně ukazují nejen daný problém, ale i to, co tyto děti potřebují, aby překonaly překážky vzniklé tím, že jejich rodiče jsou ve vězení. Naše postavy jsme našli v rámci programů, které na tyto potřeby cílí a jež zároveň fungovaly zpětně tím, že pojmenovávaly překážky i závažná témata a statistiky, které s problémem souvisí.“

Jill Tucker
San Francisco Chronicle
Dobré příběhy zaměřené na řešení...

Úvod